Každému člověku je souzeno někde žít. Každý má někde svůj životní prostor, který mu byl určen osudem k životu, a dotyčný tak na takovém místě existuje. A pokud mu takové dané místo z nějakého důvodu nevyhovuje? Pak ho logicky může změnit za jiné. Může se prostě sebrat a jít. A zkusit štěstí někde jinde.
Když se člověk stěhuje v rámci své země, má to vlastně naprosto jednoduché. Protože do této země patří, rozumí tomu, jak to tu chodí, a proto takové stěhování zvládne bez obtíží. A pomineme-li jazykovou bariéru, je to podobné i s hledáním si nového místa na slunci v rámci Evropské unie, jejíž jsme součástí.
Ale co když by se někdo rád sebral a zapustil kořeny až někde ve Spojených státech?
To už je přece jenom jiná. To už je hodně daleká země se svými zákony a předpisy, ve které nejsou našinci automaticky vítaní. Náš člověk se může sice Americe zamlouvat, může se jí i hodit, ale to rozhodně neznamená, že se může jednoduše sebrat a odstěhovat se tam.
Při přesídlování do USA je prostě třeba dodržovat pravidla, jež jsou touto zemí nastavena. A ta jsou našim lidem natolik cizí, že je určitě jedině dobře, pokud se člověk obrátí se žádostí o pomoc na někoho, kdo tomu rozumí. Vždyť touží-li někdo z našinců po životě v Americe natolik, že je připraven učinit onen rozhodující krok a odejít tam, nemá logicky zájem o to, aby vše ztroskotalo na nějakém pochybení z pouhé neznalosti.
A když je tak metou našince zelená karta USA, měl by se tento raději obrátit na česky mluvící americkou imigrační kancelář v USA. Protože kdo jiný by mu poradil lépe, než právě tato? Kdo z našinců rozumí americkým zákonům a předpisům lépe než ti, kdo zastupují americké zaměstnavatele i cizince a kdo mají v popisu práce řešení věcí jako pracovní povolení v USA, zelené karty či americké občanství? Sotva se najde mezi našimi lidmi někdo, kdo tomu rozumí lépe, a sotva se najde lepší rádce a pomocník.