Ze všech pomůcek, které mají lidem se sníženou pohyblivostí pomoci získat alespoň částečně ztracenou mobilitu, je mechanický invalidní vozík tím po berlích a holích nejčastěji užívaným nástrojem. A oprávněně, neboť má řadu výhod. Jaké to jsou?
Především jej může řídit jak další osoba pomocí držadel umístěných vzadu, tak postižený sám pohybování zvýšenými zadními koly. Tím je vhodný jak pro ty, kteří jsou zcela nesamostatní, tak i pro ty, kteří se chtějí o sebe dokázat alespoň částečně postarat.
Použití nalézá také v nemocnicích, kde slouží k převozu neležících pacientů na vyšetření. Je to pohodlné pro obě strany, neboť nemocný či zraněný člověk nemusí chodit někdy i přes polovinu nemocnice a je to podstatně rychlejší, neboť člověk, co jej veze, přesně ví, kam jej má odvést. Nehrozí také, že by pacient například v půlce cesty zkolabovat a spadl a tím pádem si ještě více ublížil.
Nejčastější je však stále domácí použití. Nutno podotknout, že není příliš vhodný pro ty, kteří mají ještě nějakou hybnost v nohou zachovánu. Pro ty se hodí spíše některý z typů chodítek. Tak si budou procvičovat nohy, aby nedošlo ke svalové atrofii.
Ovšem pro ty, kteří buď o nohy přišli, nebo v nich nemají hybnost vůbec žádnou, je to ideální řešení. Jistě, existuje i elektrický model, avšak ten mechanický má jednu výhodu. Tou je fakt, že si při pohybu člověk procvičuje svaly horní poloviny těla a zejména paží. Předejde tak svalové atrofii a tomu, že by se nakonec stal ležákem.
Pokud však má postiženu i horní polovinu, pak je elektrický model přeci jen vhodnější. Může jím totiž pohybovat bez námahy, jen mačkáním tlačítek umístěných na opěrce pro ruce.
Každopádně není pochyb o tom, že se jedná o vynález, který pomohl a ještě pomůže mnoha lidem. U některých je klíčem k jejich opětovnému samostatnému životu, k tomu, aby se nemuseli spoléhat pouze na druhé. A věřte, že to je velmi důležité.